Problematika a záruky testování PBFD

Naše laboratoř, stejně tak jako všechny laboratoře ve světě, ručí za přítomnost virů PBFD a APV v odebraném vzorku, nikoli ve vyšetřovaném ptákovi! Proto preferujeme detekci přítomnosti viru PBFD a APV ze vzorku kapky krve na odběrové kartě (na požádání posíláme zdarma), která je opatřena potřebnými identifikačními údaji o vzorku a podpisem chovatele. Výhodou odběrových karet je určení možné chyby či záměny při primárním odběru (např. při odběru krve na vatovou tyčinku nebo vzorek peří) a lze tak při eventuální neshodě výsledku jednoznačně určit, zda došlo k chybě při vlastním odběru nebo během laboratorního postupu.

Záleží tedy na tom, zda byl vzorek správně odebrán a ošetřen. Při nesprávné technice odběru může být vzorek jak falešně negativní, tak i falešně pozitivní. Pokud chovatel nezná vlastnosti a chování viru PBFD a nemá zkušenosti se správným postupem odběru vzorku, měl by vyhledat pomoc veterináře a problematiku virové nákazy PBFD s ním důkladně prokonzultovat. Zkušený veterinář Vám poradí, kdy je vhodná doba odběru vzorku pro detekci viru a provede správně odběr vzorků. Za dobu odběru (stáří papouška, inkubační doba viru) a správnost odběru vzorku si ručí chovatel nebo chovatel spolu s veterinářem, který prováděl odběr a je garantem správnosti odebraného vzorku. Naše laboratoř se soustředí pouze na detekci přítomnosti viru PBFD a APV ve vzorku a ne na odborné rady z oblasti veterinární praxe.

Pokud je vzorek odebrán v době, kdy množství viru v KRVI papouška kleslo na minimum (což je přirozené chování cirkoviru), vzorek je negativní, přestože se u papouška virus vyskytuje. Je pravděpodobné, že se virus v tom okamžiku nachází v dřeni BRKU, kostní dřeni nebo jiných tkáních a později se znovu objeví i v krvi. Pokud má tedy papoušek příznaky PBFD je v tomto případě nutné opakované vyšetření z nově odebraného vzorku.

Naopak i zdravý pták, pokud je v kontaktu s pozitivním papouškem nebo žije v kontaminovaném prostředí, nese na své kůži a peří virus, který se tam dostal s péřovým prachem a zaschlými sekrety a trusem jiného ptáka. Při nesprávné technice odběru může být tento virus z povrchu těla nabrán do vzorku a výsledek je poté pozitivní, ačkoli sám vyšetřovaný papoušek je zcela zdravý a viru prostý.

Diagnostika PBFD u mláďat:

V ohrožení jsou především ptáci velmi mladí. U novorozeného mláděte není imunitní systém ještě zralý. Lze říci, že začíná účinně pracovat teprve zhruba ve 3 týdnech věku a plně funkční je až zhruba v 6 týdnech věku. Čím mladší pták se nakazí, tím je vyšší riziko, že onemocní a uhyne. Ptáci, kteří se nakazí v prvních třech týdnech života, mají 80- 100% pravděpodobnost, že buď na PBFD uhynou, nebo se stanou celoživotními přenašeči. Ptáci, kteří se nakazí až po 6. týdnu života, s velkou pravděpodobností po setkání s virem neonemocní a ani ho nebudou dlouhodobě přenášet.

Pozitivní výsledky vyšetření na PBFD v praxi:

Údaje ze zahraničí uvádějí, že naprostá většina pozitivních nálezů cirkoviru v krvi ptáků pochází od jedinců zdravých, kteří nemají žádné příznaky PBFD. Jsou-li tito ptáci po čase opět vyšetřeni, výsledky ukazují stále se snižující množství viru v krvi, až je poslední odběr zcela negativní. Tyto údaje jasně demonstrují, jak zdravý a funkční imunitní systém sám likviduje virus přítomný v organismu.

V případě, že prokážeme virus v krvi papouška, který nemá žádné příznaky nemoci, doporučujeme jeho přísnou izolaci a druhý test za cca 2- 3 měsíce. Skutečnost je taková, že při druhém odběru jsou takoví ptáci již negativní, protože jejich imunitní systém se dokázal viru zbavit. Pouze výjimečně se stává, že virus v papouškovi setrvává a takový pták pak zůstává dlouhodobým (pravděpodobně celoživotním) vironosičem.

Jak je možné, že papoušek, který má příznaky PBFD, byl testován s negativním výsledkem?

Pokud by šlo o papouška, který má příznaky PBFD nebo je jinak nemocen (špatné opeření apod.), je pravděpodobné, že u něho došlo k poklesu množství viru v krvi, takže virus nebyl v krvi nalezen. Je ovšem pravděpodobné, že se virus v tom okamžiku nachází v dřeni brku, kostní dřeni nebo jiných tkáních a později se znovu objeví i v krvi. V tomto případě je nutné opakované vyšetření z nově odebraného vzorku. Veterinář by také měl v tomto případě také zvážit možnost, že jde o jiné onemocnění, které se PBFD pouze podobá.

Co mám dělat, když je u zdravého papouška nalezen virus?

Základním opatřením je přísná izolace takového papouška. Je zbytečné a nesmyslně kruté takového papouška nechat utratit. Nechte papouška znovu otestovat za 2- 3 měsíce. Je velmi pravděpodobné, že při druhém odběru bude již negativní, protože jeho imunitní systém virus zničí. Pokud budete chtít, můžete mu po tuto dobu podávat různé krmné doplňky na podporu imunity (výtažky z léčivých bylin, vitamíny apod.).

Čerpáno z:

http://www.ifauna.cz/clanek/okrasne-ptactvo/o-cem-vypovida-vysledek-vysetreni-na-pbfd-u-papousku/4000/

LIMITY výsledku PBFD/APV:

Test hodnotí přítomnost virově specifické nukleové kyseliny ve vzorku, nikoli v papouškovi.

Pokud je výsledek na PBFD slabě pozitivní, pak to může znamenat potencionální kontaminaci vzorku – nejspíše povrchová kontaminace vzorku částicemi viru např. od pozitivního papouška ze stejné klece, voliéry či místnosti apod. V tomto případě doporučujeme po nějaké době (1 měsíc) opakovaný odběr vzorku – nejlépe krve a přetestování. Pokud je DNA degradovaná, pak se výsledek může jevit jako falešně negativní. Tzn., že nemusí být odhalena přítomnost virové DNA.

LIMITY SMĚSNÝCH VZORKŮ:

Výsledek je primárně určen ke zjištění přítomnosti nákazy ve voliéře nebo hnízdě. Pokud je směs tvořená ze vzorků peří, pak se může stát, že se ve výsledku neprojeví všichni jedinci z důvodu nepřítomnosti DNA v peří (toto neplatí pro krev). Proto doporučujeme odebírat vzorky do směsi od jedinců z jedné voliéry nebo z jednoho hnízda. Do směsi lze přidat maximálně 5 vzorků (od 5-ti jedinců).